S Klárkou a Tomem jsme se potkali v třeskuté zimě, kdy hodně nesměle předeslali svoje plány na svatbu na zelené louce kousek od domu rodičů nevěsty. Na místě nebylo totiž kromě louky a rybníka prostě a jednoduše vůbec nic. Oproti předpokladům snoubenců jsme opravdu upřímně zajásali, splnil se nám totiž sen! Najít pár, který se nebojí tak obrovské výzvy, se stává jednou za 3 roky. Věděli jsme sice, že na místě nebude ani elektřina, ani voda, ani toalety, ani přístřešek, ale taky jsme věděli, že tam bude Klárka s Tomem, dvě čisté duše a dva báječní lidé, se kterými chcete být. A podobně smýšlející lidé, kterými se obklopí.
Dali jsme se do práce, ve které nám zdatně sekundoval ženich s tatínky, dědečky a kamarády. A díky za ně! Šapitó stan se měl stavět během čtvrtečního rána, abychom mohli plynule navázat s instalací nábytku a dekorací, ale počasí se rozhodlo zlobit. To, čeho jsme se báli nejvíc, přišlo. Ve středu začalo pršet a pršelo celý večer a celou noc - rozmočená louka se tak každou hodinou stávala potenciálně nepřístupnou pro dodávku s nábytkem, se stanem, pro auto s toaletami atp. Situaci zachránili stanaři, kteří se sami přihlásili ke stavbě stanu už o půlnoci, kdy byl déšť ještě snesitelný. Potkali jsme se tedy na louce v černočerné tmě a snažili se domluvit, kde má stát stan (modlili jsme se, abychom se trefili do toho správného místa :-)). Stanaři se činili přes noc v dešti a my si urputně přáli, abychom tam ráno našli to, na čem jsme se s ženichem domluvili. Celé ráno před přípravami na místě propršelo a nevypadalo to moc dobře pro dodávku kompletně naloženou nábytkem, a už vůbec ne pro extra těžkou techniku s toaletami a vodou.
Jednou to naše štěstí na počasí asi skončí, ale nebylo to tenkrát, kdy si Klárka brala Toma, protože přesně v 11 hodin, kdy jsme se všichni sešli na místě svatby, abychom nainstalovali světla, nábytek a všechno ostatní, přestalo pršet. Mohli jsme se tak pustit do práce - pánové nainstalovali vysokosvítivé žárovky, složili a rozmístili nábytek. Nevěsta s družičkami odjela natrhat luční kvítí, které se potom aranžovalo přímo na místě do váz a rozmisťovalo po stolech. Tatínek se vydal do lesa na lov a donesl materiál, ze kterého se nevěstě postavilo vysněné týpí pro oddech i krásné fotky. Navezly se balíky slámy, které se rozmístily pod stromy nedaleko stanu, z nich se na druhý den stala čajovna s vodní dýmkou. A zapomenout nesmíme ani na neohrožené majitele úžasného stanu pro novomanžele, kteří se nezalekli ani promočené půdy a vyrazili stavět přístřešek pro novomanžele na druhou stranu rybníka, kde jim pod rukama vyrostl kompletně vybavený balvněný stan s kobercem, postelí, peřinami i nábytkem. Obřad se měl na druhý den odehrát na molu, které postavil ženich s tatínkem nevěsty týden dopředu a přidali k němu ještě vor, na kterém se hosté mohli plavit po rybníce.
Na druhý den se hosté začali scházet až dvě hodiny po obědě, počasí přálo na jedničku, svítilo sluníčko a po dešti nebylo ani památky - vyprahlá zem vsákla veškerou vodu do sebe. Nevěsta byla připravená v novomanželském stanu, kde si za podpory kamarádek užívala poslední chvilky před svatbou, ženich byl obklopen zbývajícími hosty na druhé straně rybníka a v duchu vládlo všudypřítomné těšení se.
K obřadu se všichni shromáždili okolo mola, kde již čekal pastor a ženich - z druhé strany rybníka se již blížila nevěsta v doprovodu svého tatínka. Dojemný obřad následovaly gratulace všech hostů a nevynechali jsme ani špalír se záplavou okvětních plátků.
Před začátkem hostiny v šapitó novomanžele čekal zvyk v podobě vody a meruňkovice, a nevynechaly se ani krásné a procítěné proslovy z obou stran novomanželů. Přáním Klárky a Toma byla svatba s veganským menu a zároveň ekologickým přístupem. Menu se naprosto skvěle zhostil catering DECI DECI, i masoví hosté se olizovali až za ušima. Ekologii šla nevěsta s ženichem naproti použitím nádobí z palmového listu a dřevěných příborů, které hosté využívali po celé odpoledne a večer.
Odpoledne plynulo úplně samo v dobré náladě - v plném provozu byla čajovna, paletový bar i sladký bar s donutovou stěnou, která velmi rychle zela prázdnotou. :-) Zábavu rozproudila cimbálová muzika Valašské peklo - roztančili naprosto celý luční taneční parket. Zatímco aperol tekl proudem a po veganských burgrech se jen zaprášilo, přišel večer, který s sebou přinesl házení kytky a také první tanec za svitu žárovek a prskavek.
Kdybych tam nebyla s nimi a neviděla je odjíždet, myslela bych si, že tam tančí dodnes. Tak moc to byla pohodová a báječná svatba.
Děkujeme Klárce a Tomovi za splněný sen - na takovou svatbu jsme si mysleli dost často před spaním a není na světě milejších dvou lidí, kterým bychom ji chtěli zorganizovat. Smekáme před nevěstou, že si svoji svatbu takto vypiplala do posledního detailu a nepolevila. Smekáme před ženichem, že tu svatbu pro svou Klárku vybudoval - na vodě, na souši i ve vzduchu. Jeho pomocníkům taktéž a tatínkovi nevěsty v první řadě - těch několik dní okolo svatby s tím místem srostl - našli jsme ho tam brzy zrána, jak tam přespává, hlídá stany a pomáhá stanařům stavět, lezl po žebříku, stavěl týpí a tančil do noci na tanečním parketu. Smekáme před naším týmem, který jel na plné šroubky v neuvěřitelném nasazení v zákulisí do nočních hodin a od ranních hodin zase a zvládl dvě svatby na zelené louce ve dvou dnech za sebou. A před mým mužem, který to vždycky v poslední minutě zachrání. <3
květiny: Květinka Hanzel Miroslav
koncept, dekorace a koordinace: nevěsta s přispěním weWedd by weWine
produkce: weWedd by weWine
foto: Oka-mžiky
vizáž nevěsty: Pavla Kamanová
šaty pro nevěstu: V bílém - svatební studio
veganský catering: DECI DECI
donuty: Mlsná holka
fotokoutek: Membot
kapela: Cimbal Hellband